Nejpočetnější část výpravy (Vojta, Pája, Puma, Katka, Bagr, Míša, Černoch, Iva a dva mladí holubi Skleněnka s Vendulkou) se sešla v 14:00 hod u McDonalda na Černém mostě. Po rychlém skupinovém rozhodnutí, jaká trasa bude nejideálnější se vyrazilo na cestu. Cesta probíhala rychle a pro rovnoměrné rozvržení do automobilů i pohodlně. I když řidič Bagr a Vojta měli trochu problémy s GPS navigací. Po cestě byla jen jedna nezbytná zastávka: Hradec Králové - supermarket, doplnění zásob a znovu opět na cestu. Do Temného dolu jsme dorazili okolo půl páté, následovalo nezbytné odklizení sněhu z parkoviště. Sníh, aby nepřekážel, jsme naházeli na jednu hromadu a až poté si všimli, že pod haldou sněhu prosvítá nápis Rosana, Rudyho modrého automobilu. Po zaparkování a vybalení bagáže z aut nás ovšem ještě čekalo asi 500 m cesty do kopce. Cesta se zdála zpočátku příjemná, avšak pod tíhou batohů, lyží a stále strmějšího spádu kopce se člověk pěkně zapotil. Když jsme konečně dorazili do chalupy a zkontrolovali stav vybavení, tak Puma zjistil, že mu Katka zapomněla zabalit pantofle. Tímto tématem jsme se bavili asi následující půl hodinu. Po ubytování a zabydlení pokojů jsme šli prozkoumávat krásy jídelny a baru, kde na nás už čekal hladový Rudy a Zuzka. K večeři byl výborný fazolový kotlík, který jsme zapíjeli sklenkou orosené odměny. Po večeři jsme už netrpělivě očekávali poslední opozdilce našeho zájezdu (bratry Hockeovi s Kajdou), a aby nám dlouhá chvíle rychleji utíkala, hráli se společenské hry (Activity, činčong - Vojta prohrává a skáče skoro úplně nahý do metrové závěje), plánovali se sobotní trasy na běžky, povídalo se a popíjelo. Když se konečně pod kopcem vynořily tři postavičky pomalu kráčející k chatě, byla už dávno tma. Kluci Hockeovi dostáli své pověsti (ať se děje, co se děje, hlady a žízní neumřeme) a do 500 m strmého kopce přišli ozdobení jak vánoční stromeček s batohy na zádech i na břiše, lyžemi přes rameno a basičkou pivíčka v ruce. Tak jsme skoro všichni (v sobotu dopoledne přijíždí ještě masérka Helča). Jako druhý večerní chod se podává zabijačkový gulášek, který ocenila hlavně pánská část výpravy. Koukáme se staršími žáky na ragby a naše dívky konstatují, že když jde o ragby nejsou mezi námi rozdíly. Po odchodu žáků na večerku se majitel chalupy s Robertem (trenér st. žáků) vrhají po hudebních nástrojích (basa a kytara), hrají, mi zpíváme a tančíme. Škoda, že nemají takovou výdrž jako my v tanci a po přiznání únavy končí a my musíme zapojit CD přehrávač. Králem večera tanečníků byli zvoleni bratři Hockeyové, Pavel za sólový tanec lotosový květ a jeho bratr Petr za tanec s přítelkyní Kajdou.

Druhý den vyrážíme v několika skupinách a v různých časech na plánované výlety. Skupina č. 1 (Černoch, Iva, Pája, Vojta, Skleněnka a Vendulka) jedou na běžky do Pece pod Sněžkou a skupina č. 2 (Puma, Katka, Rudy a Zuzka) jedou zdolávat černou sjezdovku na Černou horu. Skupina č. 3 (Kajda a Petr) vyrážejí po vlastní trase na běžky. Skupina č. 4 (Bagr a Míša) má v plánu vystoupit na Sněžku po svých a skupina č. 5 (Pavel a ten den přijíždějící masérka Helča) volí RP (romantickou procházku) po okolí. Všechny skupiny se ten den vrátily zpět na chatu v dobré náladě a bez menších potíží. Až na skupinu vedenou zkušeným průvodcem Jirkou Černým. Tato skupina zvolila zdánlivě jednoduchou a krásnou trasu. Ten den nám, ale nepřálo počasí a jak z amerického hororu se nám stal krásný výlet v boj o holý život. Největší překážky ten den pro skupinu č. 1 byly počasí, vítr, zima, špatná viditelnost, škodolibý vrchní a pro některé i jízda na kotvě. Po návratu sk. č. 1 na chatu jsme opět byli všichni po spolu. Scénář z předešlého večera se opakoval jen zdánlivě, večeře, hry (Evropa) a něco popít. Většina osazenstva se ten večer poroučela na kutě do 22 hod. V neděli po snídani vyrazili směr Praha (Bagr s Míšou a Rudy se Zuzkou). Zbytek výpravy se vydal na běžky směr Černá hora. Na vršku Černé hory jsme se rozdělili do dvou skupin. Skupina trhající běžkařské rekordy (Černoch, Iva, Skleněnka a Vendulka) a skupinu preferující rekreační tempo (Petr, Pavel, Kajda, Helča, Vojta, Pája, Puma a Katka). Obě skupiny se vrátily z nedělních výletů v pořádku na chatu zabalily a vyrazili směr ku Praze.

Myslím, že tento prodloužený víkend v Temném dole se povedl, stmelil partu a je jen škoda, že trval jen tři dny a nás nejelo víc.

Vojta Mára